Ing. Václav Smejkal - Duše obrazu je nejdůležitější

Zasvěcení vědí a znají, ale ti, kteří nepřijdou tak často do kontaktu s výtvarným uměním se ptají:
“Kdo to je? Kde se vzal? Ti další, cože - to přece nemůže být on...”
Presstige® Vám představuje Ing. Václava SMEJKALA - malíře, kreslíře, grafika. V následujícím rozhovoru se pokusí zodpovědět alespoň pár otázek, které Vás zajímají.

Takže vše pěkně po pořádku. Jaký je Váš vztah k Lanškrounu?
Jednoznačně kladný, protože jsem se tady narodil, mám Lanškroun rád a cítím se být lanškrounským patriotem.
Jakým způsobem jste se dostal k výtvarnému umění a jak dlouho již malujete?
Řekl bych, že to “tam” spalo a jednou to muselo ven. Nikdy jsem neměl problémy se výtvarně vyjadřovat. Začal jsem studovat přírodu, pak jsem se seznamoval se základy kresby i malby, sbíral údaje a knihy o malování i malířích. Byla to léta studií. Je to neuvěřitelné, ale je to již 20-25 let zpátky.
Po tak dlouhou dobu jste neměl potřebu se někomu pochlubit či své práce vystavovat?
Bral jsem to jako navýsost privátní záležitost a protože jsme početná rodina (mám 4 děti) bylo vždy dost zúčastněných duší. Tu potřebu veřejně se projevovat jsem skutečně nijak zvlášť neměl. Stačilo mi občas udělat návrh na diplom, žákovskou knížku, almanach a pod.
Co Vaše první velká samostatná výstava?
Tu jsem realizoval na podzim 1998 v choceňském muzeu, kde jsem vystavil 45 obrazů, přesně tolik, kolik mi bylo roků. Bylo to získávání zkušeností a mnoho poučení.
Po tom následovaly výstavy další.
Máte pravdu, ať to jsou příležitostné výstavy v Lanškrouně na škole Dobrovského a ISŠ, Lanškrounská paleta, v Ústí nad Orlicí či v České Třebové.
Máte nějaké vzory nebo idoly?
Jistě, jsou malíři, jejichž práce jsou Vám bližší a jiných naopak. V tomto směru je pro mne fenoménem Ingres, Leonardo da Vinci, Monet, Turner (ten je mi asi nejbližší), ...atd. Z našich malířů pak především Švabinský, Kupka, Schikaneder a další.
Kde berete inspiraci?
Prakticky nevyčerpatelnou studnicí je pro mne příroda. Rád se toulám a dýchám pocit svobody. Je fantastické pozorovat byť jen zdánlivě jednoduché skutečnosti, které sama příroda dovede připravit. Mnoho obrazů tak dozraje ve formě snů a to je pak problém do rána je nezapomenout.
Je o Vás známo a už při letmém pohledu je zřejmá velká různorodost témat a rozdílné technické postupy, jimiž obrazy tvoříte. Zpravidla zaskočíte diváka nezcela konvenčním přístupem. Co Vás vede k tak širokému záběru?
Filozofie a duše obrazu jsou pro mne nejdůležitější. (Jak se mi to daří již bych nechal na divákovi.) Technická realizace je pak již jen prostředkem jak danou myšlenku nejlépe vyjádřit. Něco cítím, že to bude nejlepší v oleji velkého formátu, jiné v pastelu a intimnějším provedení. Grafika mi zase poskytuje zcela specifické nástroje a mohu tak oslovit více zájemců/sběratelů. Je mi líto, že se lidé nezajímají o to, co již ti před námi vytvořili, mnozí nevědí, jací velikáni byli např. Callot, Jonkind, Ribera,... Právě proto jsem začal vydávat grafické listy sledující stopu těchto “zapomenutých” umělců pod názvem ”Pohledy do historie”. Je to jakási osvěta, kdy kromě grafického listu sháním dostupné informace o daném autoru a jako přílohu se snažím přiblížit zájemcům tyto obzory.
Je pravdou, že někteří šťastní v zahraničí vlastní Vaše obrazy?
Ano.
Jak dlouho trvá namalovat takový obraz?
Takto se ptá hodně lidí. To se nedá říci jednoznačně, je to závislé na mnoha okolnostech. Technikou počínaje, přípravnými studiemi, vlastní uzrání tématu i nápadu, atp. Neberte mne prosím za slovo, ale pro velmi přibližný odhad by to mohlo být cca 1 až 4 týdny.
Kolik namalujete obrazů za jeden rok?
I toto je velmi specifické. Hodně záleží do jak složitých a obtížných témat se pustím i finance hrají svoji roli. Opět to berte jako hrubší odhad, vychází to tak na 20 - 30 obrazů ročně.
Co Vám popřát na závěr?
Asi zdraví a chuť vydržet při překonávání překážek.

Děkuji za rozhovor. -dp-

.