24. 12.
2001 Rocková
Půlnoční mše
Tak to máme za sebou. Skončily Vánoce
a s nimi i pomyslné dny klidu a míru. Byly však vážně takové? I takové myšlenky
se mi promítaly hlavou cestou na půlnoční mši. Vzhledem k faktu, že svoji poslední
návštěvu Půlnoční mše jsem uskutečnil ještě za časů pana Kacálka, byl jsem zvědav
jaká bude tato. Uspokojí moji potřebu nasát trochu duchovna? Budu vůbec schopen
naslouchat? A co ta rocková kapela která tam bude hrát? Prý si říkají Hlas
Katedrál a hrají hudební styl White neboli křesťanský rock. Jaké bude živé
vystoupení? Než stačily myšlenky doplynout vidím že stojíme před kostelem s
dveřmi dokořán. Lidé pomalu vchází a kostel se rychle plní. Žádná tlačenice
ani shon. Říkám si, dobré znamení možná se dostanu i dopředu a udělám pár fotek.
A
opravdu, lidé mě ochotně pouštějí. V duchu i nahlas jsem jim děkuji a nakonec
se skutečně dostávám až k betlému. Zde už byla nachystána kapela. V popředí
vidím i Michala Holase s kytarou. Je to jeden z lidí od kterých jsem dostal
pozvání. Hm tak poprvé ho uvidím hrát live! Zvědavě se dívám i na ostatní členy
kapely a současně vstřebávám sváteční atmosféru. Po krátké chvilce čekání kapela
spouští. Jsem překvapen. Napoprvé to nezní špatně. Dokonce podstatně lépe než
demonahrávky které jsem od této kapely kdysi slyšel. Rocková hudba příjemně
kontrastuje se zajímavými texty písní a sbory na pozadí.Vznešenou krásou kostela
zní křišťálový hlas mladé dívky. Říkám si: Ta kapela není vůbec špatná. Příjemně
naladěn očekávám projev našeho pana Faráře. Právě přichází, oděn ve světlém
rouchu. Dívám se pečlivě naslouchám. Jeho projev je civilní, žádné hřímání.
Občas cituje Bibli a na tvářích lidí se objevuje úsměv při zmínce, že občas
je třeba i něco pohnojit, aby z toho hnoje mohly vzniknout krásné věci.
V hlavě mi utkvěla i "Zbigiho" myšlenka na téma lidské štěstí. Zkusme
se chvíli zastavit a počkat až nám na rameni tiše usadí motýlek. Stejně jako
štěstí, které si v každodením shonu ani nedokážeme uvědomit. Nevyplašme ho svým
spěchem, vždyť třeba právě letí kolem nás a my to ani nevnímáme. Vtom si uvědomím:
Hle, pan farář mě donutil přemýšlet...o Bohu, o věcech světských i jiných. A
není tomu tak dobře? Vždyť čas vánoční jako by byl pro něco takového stvořen.
Tak mě napadá...co si Vánoce protáhnout na celý rok...?
-dp-